TRADICE vs. REALITA ("Tradice vs. Sypačka")

Mnohokrát mne napadlo toto versus – tzn. tradiční bojová umění vs. moderní a těch komentářů, článků, hádek… kolem toho. Za mne nejlépe toto téma zvládl Rory Miller v knize Realita Násilí. Mnoho v textu napsal velmi výstižně či stejně, jak o tom uvažuji, nahlížím a především žiji...

Neustále se to řeší na různých fórech, webech, arénách... a vyřešení nikdy nenastane. Vždy to krachne na subjektivním pohledu, který se snažíme založit na svých zkušenostech a snahou o objektivitu. K tomu se povětšinou přimíchá koktejl ješitnosti a ega a jsme v tom kole dokazování, kdo je víc, co je víc, ten je nejlepší a tohle a tam to... Je třeba to vlastně rozebírat a dokazovat (si)?
Jestli někdo praktikuje „ezo Aikido“ či „ruský MMA“ není třeba řešit, přesvědčovat – každého cesta a každého realita. Občas je potřeba si uvědomit, kdo z internetových, ale i klecových bojovníků, bojovalo někdy o život či v bitvě na život a na smrt. Možná by se staří válečníci divili, co řešíme, když nic zásadního v životě neřešíme. To zásadní v životě je myšleno právě život.

Tradiční bojové umění mne dalo především něco, co nevím, jak úplně přesně pojmenovat - nazvu to nejblíže mentalitou (psychologií) a psychickou odolností... V neposlední řadě také velmi důležitým technickým (pra-)základem.

Realitu (sypačku) vnímám, že není v mých silách přeprat každého, vyhrát souboje, porazit všechny a když, tak je to jen pomíjivý stav a vlastně hlavně nechci nikoho „přeprávat“. Sebeobranu jako pojem především nahrazuji sebeochranou a prevencí napadení (konfliktu). Nebráním se útoku (proto né, sebeobrana), ale útočím na útok. Když mne např. někdo drží - vnímám realitu, kdo koho drží?! - já jeho! Když někdo útočí, útočím také a jdu vstříc. Když bojuji, tak nebojuji o body, pohár a umístění v žebříčku – bojuji o život a toto si stále připomínám a žiji. Rychlost stále nacházím v plynulosti a učím se ji stále a stále.

Sílu (Kime) jsem našel v uvolnění, postoji a hara.

(Ne-) Předvídatelnost jsem nalezl v očích.

Rozebírati to pak není třeba, je to třeba prožívat a žít.

Klid před bouří, všichni známe a čím je větší, tím je větší i bouřka, tak prosté.

 RA